Publikováno: 28.12.2021
Tradice oslav sv. Silvestra
Poslední den roku, 31. prosinec, je zasvěcen sv. Silvestru, knězi, který přežil pronásledování křesťanů a stal se papežem. Stal se patronem domácího zvířectva a dobré úrody. V 16. století, kdy se ve většině křesťanských zemí ustálil gregoriánský kalendář, podle kterého nový rok začínal 1. ledna, a den svatého Silvestra se stal posledním dnem roku, nabyla silvestrovská noc nového významu. V 19. století, v důsledku všeobecného rozvoje v Evropě, se vznikem luxusnějších hotelů, restaurací a kaváren, v atmosféře očekávání lepších časů, se zrodila tradice okázalých oslav, s množstvím pokrmů a nápojů. Zrodil se novoroční přípitek šampaňským, s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce. A stal se nejen módou, ale všeobecně zavedenou městskou tradicí.
Zvyky na vesnicích
Na venkově tu a tam ještě přetrvávaly dávné zvyky. Chození „ometaček“, které obcházely stavení, přály vše dobré a symbolicky ometaly plotnu, aby v novém roce dobře hořela. Otevírání dveří domu, aby o půlnoci se starým rokem uniklo vše zlé, a také zvyk pojídat o silvestrovské půlnoci pro štěstí ovar a křen s jablky. Říkalo se, že děvče, které u silvestrovské večeře nakrojí nožem nenačatou hroudu másla, se do roka dobře provdá za hodného, „měkkého“ muže. Skříně měly být plné potravin a peněženka plná peněz, což přinese další bohatství v novém roce.
Tradiční silvestrovské menu
Silvestrovské menu nebylo nijak luxusní, na stolech se objevovala bílá polévka s rýží, hovězí maso s cibulovou omáčkou a okurkami, kuřata s květákem, salát, pilo se pivo a káva a jen pro nabuzení se ochutnaly jednohubky či chlebíčky.
Večírky a zábava
Za zábavou se pak vyrazilo do módních tančíren a kabaretů, kaváren a restaurací. Někteří vyvolení navštěvovali večírky pro zvané v soukromých domech, kde se v honosných salonech tančilo, a hrály se společenské hry. První pohoštění se objevilo asi hodinu před půlnocí. Servírovaly se podnosy s řezy housek i chleba a další mísy s pečeným masem, většinou vepřovým. Ale také mísy s tence krájenými plátky uzenin, sýrů, s huspeninou a kolečky citronů. Obložený chléb si z nich pak připravil každý sám podle svého gusta. S přibývajícím časem se na stolech objevovali nadívaní šneci, kotlety s kadeřávkem, bažanti, srnčí i zaječí hřbety, uzený jazyk v aspiku, pečená drůbež, paštiky. Nechyběly ani zeleninové či ovocné saláty, zvláštní oblibě se těšily ústřice s citronem a plátky šťavnatého ananasu se šlehačkou, jednohubky s česnekovou pomazánkou nebo sardelová očka.
U bufetového stolu měli hosté k dispozici především pivo, v mnohem menší míře červené a bílé víno. Mládež ale dávala přednost punči či tehdy módní bowli. Dámy ucucávaly limonády či mražené mandlové mléko. Drahým šampaňským se šetřilo až na půlnoční přípitek.
Symbolika podávaného občerstvení
V silvestrovském i novoročním jídelníčku se časem zabydlela jídla, jež měla přivolat hlavně štěstí a zdraví. Proto na stole nesmělo o silvestru chybět pečené selátko pro šťastný konec každého podnikání, ovar s křenem pro uchování zdraví, bílá ovarová polévka s kroupami pro podporu zdraví a vitality. Dále nesměla chybět čočka pro štěstí, novoroční jablka pro sílu, odvahu a zdraví, nejlépe podávaná společně s hovězím masem a křenem, aby se spojily magické síly všech těchto potravin. Vepřový rypáček pro svižnost a pracovitost patřil paní domu. Novoroční dort měl mít hranatý tvar, který symbolizuje bohatství a blahobyt.
Zdroj článku: https://gastroahotel.cz/kdo-zna-zvyky-a-historii-silvestru-zna-historii-silvestru
A protože na Silvestra by neměly na stole chybět i nějaké pochoutky, zkuste si například připravit několik druhů netradičních pomazánek na chlebíčky, které překvapí Vás i Vaše hosty. Můžete zkusit například: netradiční hummus, lehký bramborový salát vhodný na chlebíčky i k řízku, celerovo-sýrovou pomazánku nebo ricottu s karamelizovanou cibulí.