Aktualizováno 20.3.2022
Dávná historie Ukrajiny
Území Ukrajiny bylo nejméně 44 000 let obýváno Neandrtálci. Prehistorická Ukrajina byla jako součást pontské stepi důležitým faktorem v kulturním kontaktu mezi Evropou a Asií, a to včetně období eneolitu, doby bronzové, expanze indoevropských jazyků a domestikace koně.
Ve starověku byla Ukrajina součástí Skýtie a osídlena Gety. Během stěhování národů byla Ukrajina také místem rané slovanské expanze a vstoupila do vlastní historie založením středověkého státu Kyjevská Rus, který se ve středověku stal mocnou zemí, ale ve 12. století se rozpadl. Od poloviny 14. století se dnešní ukrajinská území dostala pod vládu tří vnějších mocností:
- Zlaté Hordy
- Litevského velkoknížectví a Polského království – během 15. století se tyto země dostaly pod nadvládu Koruny polského království, tehdy součástí Polsko-litevské unie (od roku 1569)
- Krymského chanátu (od 15. století)
Po kozáckém povstání v roce 1648 proti polsko-litevské unii souhlasil hejtman Bohdan Chmelnický v lednu 1654 s perejaslavskou radou. Přesná povaha vztahu vytvořeného touto smlouvou mezi kozáckým Hetmanátem a Ruskem zůstává předmětem debat. Dohoda urychlila rusko-polskou válku (1654–67), která se také nazývala válka za Ukrajinu. V důsledku toho se na základě Věčné mírové smlouvy, podepsané v roce 1686, východní část Ukrajiny (východně od řeky Dněpr) dostala pod ruskou nadvládu, Polsku bylo vyplaceno jako náhrada za ztrátu pravobřežní Ukrajiny 146 000 rublů a strany se dohodly, že s Osmanskou říší nepodepíší samostatnou smlouvu.
Zdroj: Dějiny Ukrajiny: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Ukrajiny
Ukrajinská vlajka
Do modro-žluté barvy ukrajinské vlajky se dnes zahaluje téměř všechno od profilů na sociálních sítích, ženy se oblékají do modré a žluté, příspěvky a fotky na webu jsou také laděny do těchto dvou barev. Víte ale co tyto dvě barvy vlastně vyjadřují? Já musím říct, že jsem si uvědomila, že toto úplně nevím, a proto jsem se na význam modré a žluté barvy na státní vlajce Ukrajiny rozhodla podívat.
Vlajka Ukrajiny je tvořená listem o poměru 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, modrým a žlutým. Byla přijata 28. ledna 1992.
Modrý pruh symbolizuje nebe a žlutý pruh symbolizuje zralá pšeničná pole. Ukrajina je pro svá rozlehlá pole s úrodnou černozemí přezdívána „obilnice Evropy“. Takto jednoduché to je.
Zdroj Ukrajinská vlajka: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_vlajka
Ukrajinština
Ukrajina byla jedním z 15 států Sovětského svazu, po jehož rozpadu se stala nezávislým státem. Na většině území Ukrajiny se mluví ukrajinsky a v některých částech rusky.
Podle průzkumu Národního institutu strategické statistiky z roku 2013 ruštinu jako druhý úřední jazyk většina obyvatel Ukrajiny nepodporuje.
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 uvedlo ukrajinštinu jako svůj rodný jazyk 67,5 % všech obyvatel, ruštinu jako rodný jazyk uvedlo 29,6 %.
Nejvíce rusky mluvících respondentů bylo v regionech Doněcké oblasti (74,9 %), Luhanské (68,8 %) a Krymu (77 %). Dalšími regiony s vysokým počtem rusky mluvících obyvatel jsou Charkovská, Záporožská a Oděská oblast.
V porovnání s předchozím sčítáním lidu v roce 1989 se k ukrajinštině přihlásilo o tři procenta obyvatel více.
Ukrajina 21. století: Spory, které se táhnou již mnoho let
21. listopadu 2013 začaly v Kyjevě protesty, které se do historie zapsaly jako Euromajdan. Poté se události přelily: tehdejší prezident Viktor Janukovyč uprchl, zanedlouho Rusko napadlo Krym. Od té chvíle probíhala na východě Ukrajiny válka. Válka, na kterou Evropa zjevně dávno zapomněla – až dosud. Již několik týdnů figuruje Ukrajina opět téměř denně v novinových titulcích. A rostoucí obavy z ozbrojeného konfliktu na Ukrajině ze strany Ruska se naplnily.
Válka, o které se již nemluví
V postižených oblastech východní Ukrajiny válka stále ovlivňovala každodenní život. Na jedné straně stáli proruští separatisté, kteří se chtějí oddělit od Ukrajiny. Založili dvě nové lidové republiky: Luhansk a Doněck. Žije zde téměř pět milionů lidí. Ani jedna z nich není mezinárodně uznávána a ruský prezident ve středu 23. února 2022 způsobil poprask, když obě země oficiálně jménem Ruska uznal.
Východní Ukrajina je také jednou z nejvíce zaminovaných oblastí na světě. Pět tamních hraničních přechodů je rovněž podminováno. Organizace Lékaři bez hranic na těchto hraničních přechodech zřídila mobilní toalety, protože vstup do křoví je doslova životu nebezpečný. Přesto lidé na hranicích od začátku konfliktu na Ukrajině umírají.
Euromajdan
Od konce listopadu 2013 do února 2014 protestovaly ve městech po celé Ukrajině tisíce lidí. Protesty byly namířeny proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi. Jednal o dohodě o přidružení k EU, ale pak z ní překvapivě vycouval a nepodepsal ji. Tímto rozhodnutím se zjevně obrátil na Rusko. Prezidentův krok byl spouštěčem, nikoli však jediným důvodem, několikaměsíčních masových protestů ukrajinské společnosti. Některé z protestů byly také násilné, zemřelo při nich asi 100 lidí.
Za tím stála všeobecná nespokojenost ukrajinského obyvatelstva, zejména se zkorumpovaným prezidentem a jeho stále autoritativnějším stylem vlády. Společnost doufala, že orientace na Západ povede k větší demokracii, vyšší životní úrovni i demokratickému rozvoji. Vyšli do ulic.
Podle ruské interpretace protesty na Euromajdanu zorganizoval Západ, přesněji řečeno USA. Ruská vláda tvrdí, že většina Ukrajinců si sbližování s Evropskou unií nepřeje. Na druhé straně se objevily i spekulace, že na Euromajdanu se naopak podílelo Rusko. Důkazy však neexistují. Přes některé projevy pravicového extremismu mezi protestujícími není Euromajdan na mezinárodní úrovni chápán jako extremistické hnutí, ale jako liberální masové hnutí občanské neposlušnosti.
Anexe Krymu
Prezident Viktor Janukovyč po nepokojích uprchl do Ruska a prozatímní vláda podepsala dohodu s Evropskou unií, kterou Janukovyč odmítl.
Rusko považovalo změnu moci v Kyjevě za nelegitimní. V důsledku toho vznikly nové problémy kolem Krymského poloostrova. Ten patří Ukrajině, ale má kulturní a zeměpisné vazby na Rusko. Většina obyvatel tam mluví rusky a ruská černomořská flotila má na Krymu svůj domovský přístav. Putin anektoval Krym, protože podle něj byl vždy ruský.
Anexe Krymu proběhla tak rychle, že Západ i Ukrajinu zaskočila:
- února 2014 rozhodl Kreml o anexi.
- února už byla na Krymu armáda.
- března o anexi rozhodl parlament Autonomní republiky Krym: Připojujeme se k Rusku.
- března se konalo referendum, v němž se údajně více než 95 procent obyvatel Krymu vyslovilo pro připojení k Rusku.
Referendum však neproběhlo pod mezinárodním dohledem, takže nikdo neví, zda skutečně odráží vůli obyvatel. Ještě v březnu 2014 byla ratifikována smlouva mezi Ruskem a Krymem. Od té doby Rusko označuje Krym za součást svého území.
Ozbrojený konflikt na vzestupu
Poté začaly protesty na východě Ukrajiny. Proruští demonstranti obsadili správní budovy. Převzali kontrolu a požadovali nezávislost na Ukrajině. Podle obvinění ze strany Západu a Ukrajiny protesty údajně podporovala ruská vláda. Moskva tvrdí, že musela chránit ruské obyvatelstvo na Ukrajině.
Ozbrojený konflikt probíhá v Doněcké a Luhanské oblasti od roku 2014. Důvodem je snaha ukrajinské armády o znovudobytí těchto území. USA v tom Ukrajině pomáhají, Rusko podporuje separatisty v Doněcku a Luhansku finančně, zbraněmi i vlastními vojáky, kteří na východě Ukrajiny bojují. Od začátku války zemřelo více než 13 000 lidí. Zhruba milion Ukrajinců před válkou uprchlo, z toho více než půl milionu do jiných zemí.
Přes opakované mezinárodní snahy o příměří se konflikt na východě Ukrajiny uhasit nepovedlo. K porušování příměří dochází opakovaně a přiživilo ho například i to, když začalo Rusko vydávat své pasy tamním obyvatelům.
Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá?
Zjednodušeně: kvůli boji Vladimira Putina se Spojenými státy o směřování Evropy. Rusko má s Ukrajinou úzké vazby a nestojí o její demokratické směřování. Více demokracie na prahu Ruska by Putinovi ztížilo uplatňování vlivu v sousedních zemích.
Ukrajina sloučená s Ruskem? Proč, když to nikdo nechce?
Sloučení Ukrajiny a Ruska pak má jen velmi nízkou podporu. V západní části země by byla pro jen zanedbatelná část obyvatel (1-2 %), oblastech ve středu země by to podpořilo 8 % lidí, v jižních oblastech je podpora 16 % a na východě země 18 %. Jinými slovy: naprostá většina Ukrajinců se nechce stát součástí Ruska.
Zdroj článku: MAHDALOVÁ, Kateřina. Ukrajina přehledně v datech: Proč je pro Rusko tak důležitá. Seznam zprávy [online]. Česká Republika: seznam.cz, 2022 [cit. 2022-03-10]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-ukrajina-prehledne-v-datech-proc-je-pro-rusko-tak-dulezita-190318
Líbí se Vám modro-žluté makronky na obrázku a chtěli byste si je také upéct? Celý recept na makronky najdete v mojí kuchařce, akorát je třeba použít jiné barvivo, než je na obrázku v receptu.